Skupinové kariérové poradenství: 3 principy, které fungují v praxi

Přidal: Eliška Švecová, 17. 4. 2026

Představujeme vám tři principy, které vám pomohou smysluplně začlenit skupinové kariérové poradenství do výuky – ať učíte nižší ročníky, deváťáky nebo středoškoláky.

Dočtete se, jak přenést sebepoznání žáků do skupinové práce, jak vytvořit prostor, kde se nikdo nebojí mluvit, a jak zapojit dynamiku vrstevníků tak, aby učila místo vás.

1. Od sebepoznání ke třídě

Jakýkoliv diagnostický nástroj – ať už jde o aplikaci Salmondo, samostatný test RIASEC, nebo třeba „jen" pracovní list – může být odrazovým můstkem pro skupinovou práci, nejen pro individuální konzultaci. Výsledky testů nejsou absolutní pravda o žákovi. Jsou vstupním bodem do rozhovoru. A právě skupinový rozhovor a sdílení jim dává kontext, který individuální setkání nemůže nabídnout.

Když žáci svá zjištění sdílejí navzájem, děje se několik věcí zároveň:

• sebepoznání se prohlubuje, protože ho pojmenují nahlas a uslyší reakci ostatních,
• třída se stmeluje – žáci zjistí, kdo je v čem silný a na koho se mohou obrátit,
• vy nemusíte mluvit s každým zvlášť, ale přesto se témata dostanou ke všem.

Jak to vypadá v různých ročnících?

7.–8. třída

Žáci v tomto věku o sobě teprve začínají přemýšlet v souvislosti s budoucností. Skupinová práce jim pomáhá rozšířit obzory – zjistí, že jejich spolužáci mají úplně jiné talenty než oni a že existují profese a obory, o kterých dosud nevěděli. Aktivita nemusí být složitá: stačí, když každý pojmenuje jednu věc, která ho baví a v čem si myslí, že je dobrý. Tím se přirozeně otevře prostor pro diskusi o talentech a možnostech dalšího vzdělání a světa práce.

9. třída

Deváťáci už mají téma výběru školy velmi konkrétní a naléhavé. Skupinová práce jim může pomoci utřídit si myšlenky, sdílet obavy a vzájemně se inspirovat. Dobře funguje například talentová mapa třídy – každý sdílí jeden nebo dva své nejsilnější talenty a společně tak vytvoříte přehled toho, kdo je v čem silný. Výsledek? Žáci se navzájem lépe poznají a vy získáte přirozený odrazový bod pro diskusi o profesním směřování.

Střední škola

Na střední škole se kariérové poradenství posouvá k otázkám volby vysoké školy, oboru nebo první pracovní zkušenosti. Skupinová práce tu může mít podobu sdílení zkušeností z brigád, diskuse o hodnotách a motivaci nebo společného mapování toho, co žáci chtějí v životě dělat a proč. Středoškoláci jsou schopni pracovat s abstraktnějšími koncepty – například s propojením osobnostního profilu a konkrétního profesního směřování.

➡️ Vyzkoušejte:
Jako základ pro skupinovou aktivitu dobře poslouží volně dostupné Pracovní listy „Co mě baví" a „Jaké jsou mé talenty?" nebo Kartičky talentů, které fungují nezávisle na jakémkoliv testu. Pokud používáte aplikaci Salmondo, více o práci s talenty najdete v článku Talenty v aplikaci Salmondo.

2. Bezpečný prostor pro sdílení

Skupinové poradenství funguje jen tehdy, když se žáci nebojí mluvit. To zní samozřejmě – ale v praxi to vyžaduje vědomou přípravu. Váš hlavní úkol není odpovídat na otázky, ale vytvořit podmínky, ve kterých se žáci cítí bezpečně. Téma budoucnosti a výběru školy je pro mnoho žáků zdrojem skutečného stresu – a čím dříve se ve třídě vytvoří prostor, kde se o tom dá mluvit otevřeně, tím lépe.

Co to konkrétně znamená:

• nastavit jasná pravidla – co se řekne ve třídě, zůstane ve třídě,
• nepospíchat a neodbočovat k hodnocení,
• pojmenovat, že nejistota ohledně budoucnosti je naprosto normální a sdílená.

Jak to vypadá v různých ročnících?

7.–8. třída

V tomto věku je důležité, aby žáci nepociťovali téma budoucnosti jako tlak. Bezpečný prostor znamená především to, že neexistují špatné odpovědi a že „ještě nevím" je legitimní pozice. Krátký anonymní check-in – například lístečky, kde každý napíše jednu obavu nebo otázku – může být bezpečnějším startem než přímá diskuse.

9. třída

Deváťáci tlak výběru školy už velmi reálně cítí. Zde je klíčové pojmenovat, že stres je normální, a vytvořit prostor, kde se o něm může mluvit bez ostudy. Dobře funguje krátký check-in na začátku třídnické hodiny: žáci ohodnotí na škále 1–5, jak se aktuálně cítí v souvislosti s výběrem školy, a přidají jednu větu proč. Nemusíte reagovat na každý příspěvek – stačí pojmenovat, co ve třídě slyšíte.

Střední škola

Středoškoláci bývají citlivější na to, aby skupinové poradenství nepůsobilo jako povinné „vyplňování dotazníků". Bezpečný prostor zde znamená hlavně to, že rozhovor vypadá jako skutečný rozhovor – ne jako výuka. Pomáhá, když sami sdílíte vlastní nejistotu nebo příběh z vlastní profesní cesty.

➡️ Vyzkoušejte:
Pokud hledáte strukturovanější nástroje, podívejte se na Pracovní listy: 360° zpětná vazba (ZŠ) nebo Pracovní listy: 360° zpětná vazba (SŠ) a Pracovní listy: Můj plán na přijímačky bez stresu (ZŠ) nebo Pracovní listy: Můj plán na přijímačky bez stresu (SŠ)

3. Peer-learning místo výkladu

Žáci se od sebe navzájem učí efektivněji, než se mohou naučit od dospělého. Spolužák, který si vybral školu s jasnou hlavou nebo dobře zvládl stres před přijímačkami, bývá pro ostatní věrohodnější zdroj než prezentace nebo výklad. Tuto dynamiku stojí za to využívat záměrně.

Peer-learning neznamená, že se zbavíte role facilitátora. Znamená to, že ji přenesete tam, kde je nejsilnější – na propojování žáků a jejich zkušeností. Vy nastavíte strukturu, žáci ji naplní.

Jak to vypadá v různých ročnících?

7.–8. třída

V tomto věku funguje dobře sdílení zážitků z aktivit, které žáky baví – kroužků, brigád, projektů ve škole. „Co tě to naučilo a v čem si myslíš, že jsi v tom dobrý?" je silnější otázka, než se na první pohled zdá. Žáci si navzájem pomáhají pojmenovat věci, které sami o sobě přehlíží.

9. třída

Deváťákům pomáhá sdílet konkrétní obavy i tipy. Aktivita „Poraď mi" funguje jednoduše: žáci si ve dvojicích sdílejí svou největší obavu z přijímaček a jeden konkrétní tip, který jim v přípravě funguje. Pak vybrané tipy sdílejte s celou třídou. Aktivita může trvat 15 minut a nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Střední škola

Na střední škole lze peer-learning posunout dál – například pozváním starších studentů nebo absolventů, kteří sdílejí svou cestu volby vysoké školy nebo prvních pracovních zkušeností. Vrstevnická perspektiva má v tomto věku velkou váhu a může žákům pomoci realisticky si představit různé možné cesty.

➡️ Vyzkoušejte:
Na téma přijímaček a výběru školy jsme psali v článcích Přijímačky na střední školy – jak chytře zvolit priority škol? a Jak zvládnout stres před zkouškami. Doporučujeme také pracovní listy k veletrhům SŠ a VŠ.

Skupinové poradenství jako součást systému

Tři výše popsané principy nejsou oddělené aktivity – jsou součástí jednoho přístupu. Skupinové poradenství funguje nejlépe tehdy, když navazuje na individuální sebepoznání žáků a zároveň otevírá prostor pro sdílení, srovnávání a hledání kontextu ve skupině. Další užitečné informace se dočtete v článku Skupinové kariérové poradenství – tipy pro ZŠ i SŠ.

Jako diagnostický základ dobře poslouží například aplikace Salmondo, která žákům nabídne osobnostní a zájmový profil, přehled jejich talentů a propojí je s možnostmi dalšího studia a profesního směřování. Ale i bez digitálního nástroje lze skupinové poradenství vést smysluplně – třeba právě s pomocí pracovních listů nebo karet talentů.

Pokud hledáte komplexnější metodickou podporu, prozkoumejte bezlatný online kurz Salmondo Akademie nebo se podívejte na Pracovní listy pro volbu povolání. A pokud s kariérovým poradenstvím teprve začínáte, může vám pomoci článek Jak zavádět kariérové poradenství do výuky na ZŠ: tipy a nástroje.