Průzkum: Spokojenost studentů s výběrem VŠ

Přidal: Tibor Kučera, 24. 2. 2024

Stojíte právě před volbou, na jaký obor vysoké školy si podat přihlášku? Možná vám pomůžou informace přímo od absolventů VŠ. Jedna z největších vysokých škol u nás - Masarykova univerzita, vydává pravidelné výsledky průzkumů, ve kterých se dočteme i informace ohledně spokojenosti absolventů se svou studijní volbou (uvádíme data z roku 2022). 

Spokojenost s výběrem školy a oboru

Na úvod se podíváme na výsledky ohledně spokojenosti výběru školy a oboru. V průzkumu na tuto otázku odpovídali absolventi MU po dvou až třech letech v pracovní praxi, mohli tedy již dobře posoudit, zda vystudovali „ten pravý“ obor. Průzkum ukazuje, že více než polovina respondentů (57,7 %) by znovu volila stejný obor na stejné fakultě MU. Jiný obor na stejné fakultě by nejčastěji volili respondenti z ekonomicko-správní fakulty a fakulty informatiky. Jinou fakultu MU by si nejčastěji přáli absolventi z pedagogické fakulty, kteří by zároveň nejčastěji studovali i stejný obor na jiné vysoké škole. Masarykovu univerzitu by obecně znovu volila většina absolventů (85,1 %). Jiný obor na jiné škole by pak nejčastěji vybrali respondenti z přírodovědecké fakulty. Jinou vysokou školu by pak chtělo vystudovat 8,2 % respondentů (což je o 2,2 % více než v roce 2020), šlo nejčastěji o respondenti z přírodovědecké fakulty.

Data z průzkumu MUNI.

Celková spokojenost studentů MU se v průzkumu dlouhodobě drží na velmi vysoké úrovni, pouze 4% studentů byla (spíše či velice) nespokojeni. Nejspokojenější byli podle odpovědí respondenti z ekonomicko-správní fakulty a fakulty informatiky, nejméně pak respondenti z pedagogické a lékařské fakulty. 

Aktuální situace absolventů

Zmíněný průzkum dále nabízí odpovědi na to, jaká je aktuální situace absolventů ohledně jejich ekonomických aktivit - tedy zda-li aktuálně pracují či nikoliv. Tato data mohou být při výběru studijního oboru a následné profese pro některé lidi také důležitá. Je však nutné brát v potaz, že do termínu “nepracuji”  patří  kategorie: jsem nezaměstnaný/á, na rodičovské dovolené, studuji aj. Nejde tedy o počty nezaměstnaných osob přihlášených na ÚP.

Data z průzkumu uvádí, že největší podíl respondentů, kteří nikdy nebyli nezaměstnaní (tedy po absolvování studia MU stále pracují), je na lékařské fakultě a fakultě informatiky. Zajímavé je také zjištění, že nejčastěji při studiu pracují studenti z fakulty přírodovědecké. S nezaměstnaností mají největší zkušenosti absolventi z fakult právnické a filozofické. Mezi absolventy filozofické fakulty je zároveň nejvyšší podíl respondentů, kteří sice aktuálně pracují, ale od svého absolutoria byli alespoň jednou nezaměstnaní (zaměstnání tedy pravděpodobně měnili). 

Hledání prvního zaměstnání

Pro studenty může být vcelku uklidňující údaj, že necelá třetina respondentů (27,1 %) zaměstnání po státnicích nehledala, protože po ukončení studia již věděla, kam nastoupí. Nejčastěji tuto situaci zažívali absolventi z lékařské fakulty (59,5 %). Je tedy pravděpodobné, že pokud půjdete na medicínskou dráhu, již za dobu svého studia můžete navázat takové kontakty, díky kterým po státnicích nebudete tápat, kam chcete nastoupit. Další velká skupina respondentů (37,1 %) pracovala již v průběhu svého studia, práci po absolvování školy tedy také nehledala. Nejčastěji šlo o respondenty z fakulty informatiky (69,2 %). Zde je vhodné zmínit, že firmy si často hledají své zaměstnance z oboru IT již na středních školách.

Práci po řádném ukončení VŠ studia tedy hledala v průměru méně než třetina absolventů - nejčastěji šlo o absolventy filozofické,  právnické fakulty a fakulty sociálních studií. A jak dlouho ostatní studenti své první zaměstnaní hledali? Průměrná doba hledání práce byla zhruba 2 a půl měsíce. Podle předpokladů nalezli nejrychleji práci informatici a lékaři, nejdéle hledali absolventi přírodovědy (4,3 měsíce) a fakulty sociálních studií (3,3 měsíce). 

Důvody, proč je absolvent nezaměstnaný a práci hledá jsou mnohé. Může se hlásit na nevhodné pozice, nebo naopak zaměstnavatel nenabízí dostatečně zajímavou příležitost. V průzkumu byl například nejčastější důvod odmítnutí pracovní nabídky nevyhovující finanční ohodnocení a také neperspektivnost dané pracovní pozice.

 Data z průzkumu MUNI.

To, kolik si absolventi ve své první práci vydělají, se můžete dočíst v samostatných článcích na našem blogu: Jak jsou na tom nástupní platy absolventů v roce 2023? a Vydělal v roce 2022 víc absolvent práva, ekonomie, nebo sportu?.

Z dat tedy vyplývá že je zde podstatná část VŠ studentů, kteří by nyní zvolili jiný obor či jinou školu ke studiu. Co tedy s tím? Pokud už patříte do této skupiny, nevěšte hlavu. Nikdy není pozdě na to začít znovu studovat. Změnit obor i školu i po několika letech v žádném případě není hanba ale důkaz toho, že již víte, co byste pro sebe potřebovali a jdete si za tím.

Tip pro nerozhodnuté studenty

 Je volba VŠ studia ještě před vámi a záleží vám na tom, abyste se hned po maturitě přihlásili na studium, které pro vás bude to nejlepší? Začněte v první řadě tím, že lépe poznáte sami sebe - jaké máte silné stránky, zájmy, na čem vám záleží, co vás naplňuje a tak dále. Když budete činit rozhodnutí o dalším studiu na základě těchto informací, podstatně se zvyšuje šance, že budete se svou volbou spokojeni a nebudete muset obor později měnit.