5 chyb při výběru SŠ

To, že je to rozhodování často velmi obtížné, dokládá průzkum, podle kterého by více než 40 % učňů a 27 % budoucích maturantů zpětně rádo přehodnotilo svou volbu školy.

Tomu jak jsou se svou volbou spokojeni současní deváťáci, se věnujeme také v samostatném článku o nedávném průzkumu. 

Pro současné ročníky je situace ještě náročnější, protože střední školy nejsou kapacitně připraveny na silné populační ročníky, což vede k převisu zájemců v mnoha oborech. Jak tedy volit školu tak, aby žák později svého rozhodnutí nelitoval? Připravili jsme seznam pěti nejčastějších chyb, kterých se žáci při výběru dopouštějí, a rady, jak se jim vyhnout.

1. Stačí mrknout na web

Mnoho žáků se spoléhá pouze na informace z webu. I když je to užitečný zdroj, rozhodně by neměl být jediný. Školu je dobré navštívit osobně, například při Dni otevřených dveří, kde mohou žáci i rodiče získat reálný dojem a mluvit přímo s učiteli a studenty. Termíny najdete na webových stránkách škol, seznam je k vidění i na webu atlasskolstvi.cz.

Na osobní prohlídce může žák s rodiči potkat osobně učitelé, kteří jej budou učit i některé starší spolužáky a zeptat se na cokoliv, co jej zajímá. Prohlédne si učebny i další místa, která ke škole patří a která bude následně potenciálně několik let navštěvovat. Dojem z fyzické návštěvy je k získání celistvého dojmu ze školy nenahraditelný, ačkoliv mnoho škol provozuje i profily na sociálních sítích, kde často sdílejí střípky z běžného života studentů i celé školy. Zdá se, že ideální je trojkombinace:

1. zjistit si informace na internetu (a dalších propagačních materiálech)
2. osobně školu navštívit 
3. získat reference od studentů či absolventů dané školy

2. Ta škola má jméno!

Prestižní školy mohou být lákadlem, ale je důležité ptát se, v čem je jejich dobré jméno založeno (Její studenti vyhrávají v národních olympiádách? Patří mezi její absolventy nějaká známá osobnost?). Není vždy zárukou, že právě tato škola bude pro konkrétního žáka nejlepší volbou.

Existují školy, které disponují sice dlouholetou tradicí, ale mnohdy u nich můžeme nalézt menší snahu k inovacím a zdobí jí spíše “zašlá sláva”. Zároveň najdeme školy, které jsou méně známé, mají dosud málo absolventů, ale například svým studentům nabízí velmi zajímavé volitelné předměty. Nemůžeme říci, že jedna škola je apriori lepší než jiná jen podle toho, jak moc je její jméno známé. Vždy je důležité dívat se na to, co je pro žáka důležité (obor, předměty, pedagogové, služby školy apod.) a nakolik právě tato škola podpoří jeho směřování. 

3. Přetlak zájemců

I když některé obory a školy jsou velmi žádané, neznamená to, že by se žáci měli nechat odradit. Je důležité zkusit štěstí a nepočítat automaticky s tím, že nebude místo.

Jak už jsme zmínili v úvodu, poslední ročníky ZŠ byly letos velmi silné a tento trend bude pokračovat dále. To s sebou zákonitě nese fakt, že mnoho škol čelí přetlaku zájemců. Nicméně nedoporučujeme se tím nechat odradit. Jednak je nyní možnost podat více škol v přihláškách, jednak to, že na škole byl přetlak v loňském roce neznamená, že bude i letos. Nezapomínejte, že informace o počtech přihlášek mají i ostatní zájemci a může se tak stát, že se nechají odradit. Byla by zkrátka velká škoda bát se aktuálního přetlaku studentů na vysněné škole a raději se na ni vůbec nepřihlásil. Data pro minulý rok se nemusí v tom následujícím opakovat a pokud se žák dobře připraví na přijímací řízení, má stejné šance jako ostatní se právě na tuto školu dostat. 

O přetlaku zájemců se blíže dočtete v samostatném blogu Školy hlásí plno!

4. Automaticky na gymnázium nebo na účňák

Dobré známky automaticky neznamenají, že gymnázium je nejlepší volba. Existují také odborné školy a lycea, která mohou lépe odpovídat žákovým zájmům a talentům.

Stále je častým důvodem hlášení se na gymnázium představa, že pokud má žák dobrý prospěch, je studium všeobecného gymnázia nejlepší volbou. Tuto myšlenku posiluje i představa, že tento chytrý žák jistě půjde po střední škole studovat i školu vysokou, a na ní ji právě gymnázium nejlépe připraví. Úloha “žák” plus “dobrý prospěch” však nemusí mít pouze výsledek “studium na gymnáziu”.

Hlavním záměrem gymnázia je všeobecné vzdělání. Tato škola chce u svých žáků prohloubit znalosti v širokém spektru oborů. Dobrý prospěch je tedy pro úspěšné studium gymnázia jistě nutným předpokladem. Těmto žákům jsou však k dispozici i všechny školy.

Méně známá jsou například lycea. Ty jsou více odborně zaměřené než gymnázia (nejčastěji na ekonomii, pedagogiku či technické vzdělání) a zároveň méně všeobecná než odborné střední školy. I zde většina absolventů dále pokračuje ve studiu na vysokou školu. V tomto pohledu má zajímavou pozici obor informačních technologií. Pokud žáka zajímá IT a má pro jeho studium předpoklady, nemusí se bát jít na odbornou SŠ, neboť mnoho firem “loví” své zaměstnance právě zde.

Zároveň již dávno neplatí představa: “neučí se dobře = půjde na učňák”. Dobrý prospěch žáka se nevylučuje např. s jeho manuální zručností a chutí věnovat se nějakému řemeslu. Navíc odborník na některé řemeslo často velmi snadno sežene uplatnění i v cizině, na rozdíl od spousty vysokoškolských absolventů. Jistě, že to, že mladý člověk vystuduje na cukráře, neznamená, že bude jednou péct špičkové makronky v pařížské cukrárně. Na druhou stranu stejně tak platí, že absolvent gymnázia může zakotvit v zaměstnání, která jeho vzdělání neodpovídá a navíc jej nebaví.

Proto je dobré školy vybírat podle toho, co žáka baví, co mu jde a kde se vidí v budoucnu, než podle jeho dobrého či špatného prospěchu.

5. Ovlivnění rodiči

Rodiče často chtějí pro své děti to nejlepší, ale někdy mohou nechtěně tlačit na volbu, která neodpovídá zájmům a schopnostem dítěte. Je důležité, aby rozhodnutí o škole bylo vyvážené mezi realitou a snahou podpořit dítě v jeho vlastních zájmech.

Pro rodiče může být moment volby vzdělávací a profesní dráhy jejich dítěte oříšek. Žádá se od nich podpora, trpělivost, navštěvování Dní otevřených dveří a mnoho rozhovorů. Je výhodné odložit svá nesplněná přání a touhy stranou a zároveň být pro své dítě prvkem reality, tedy sdílet své vlastní či zprostředkované zkušenosti z reálného světa vzdělání a práce.

Na tento princip se lze dívat i opačnou optikou, kdy dítě chce tak moc udělat radost svým rodičům, pokračovat v rodinné tradici nebo je samo ztraceno a neví, co by chtělo dělat, a tak se uchyluje k profesím, které vidí ve svém nejbližším okolí. Proto je výhodné (nejprve) dítěti pomáhat rozšiřovat možnosti toho, co všechno svět nabízí (a následně pomáhat možnosti zužovat).

Rozhodně tedy není radno vliv rodičů na výsledné rozhodnutí podceňovat. Podle průzkumů mají rodiče na výsledném rozhodnutí, kam jde dítě na školu, poloviční podíl.

Jak s výběrem školy začít?

Nejdůležitější je poznat sám sebe a své silné stránky, zájmy a schopnosti. Na základě těchto informací lze začít vybírat školu, která co nejlépe podpoří žákovo směřování. Více o tom, jak školu vybírat se dočtete v našem dalším článku.

Pokud si s volbou vhodného směřování nevíte rady, potřebujete získat ujištění o vhodnosti volby nebo zkrátka chcete jakkoliv podpořit, doporučujeme projekt Kam ze základky. Ten jsme vytvořili, abychom žáky posledních ročníků ZŠ a jejich rodiče podpořil v identifikací talentů, zájmů a silných stránek a pomohli s vybráním vhodného oboru, ve kterém je žák bude moci dobře uplatnit a rozvíjet.

Všem budoucím středoškolákům přejeme šťastnou ruku při výběru školy a mnoho štěstí v přijímacích zkouškách.