5 chyb při výběru SŠ

který uvádí, že více než 40 % učňů a 27 % budoucích maturantů by dnes rádo svá rozhodnutí o volbě školy přehodnotilo.

Rozhodování o volbě SŠ je navíc pro několik následujících ročníků ještě o to náročnější, neboť se jedná a populačně velmi silné ročníky, na které střední školy nejsou kapacitně vybaveny a na některých oborech tak dochází k velkému převisu zájemců oproti volným místům.

Jak tedy o volbě střední školy přemýšlet, aby s co největší pravděpodobností vedlo k volbě školy, které nebudu muset žáci později litovat? Připravili jsme seznam 5 nejčastějších chyb, kterých se žáci při výběru SŠ dopouští, a rady, jak se jim vyvarovat.

1. Mrknu na web, to stačí

Většina žáků využívá pro zjištění informací o škole webové stránky, což je úplně v pořádku. Zároveň by to ale určitě neměl být jediný zdroj informací. Pro komplexní obrázek toho, jaká škole je, je kromě informací na webových stránkách dobré ji osobně navštívit, například na Dni otevřených dveří (termíny typicky najdete právě na webových stránkách školy). Na osobní prohlídce může žák s rodiči potkat osobně učitelé, kteří jej budou učit i některé starší spolužáky a zeptat se na cokoliv, co jej zajímá. Prohlédne si učebny i další místa, která ke škole patří a která bude následně potenciálně několik let navštěvovat. Dojem z fyzické návštěvy je k získání celistvého dojmu ze školy nenahraditelný, ačkoliv mnoho škol provozuje i profily na sociálních sítích, kde často sdílejí střípky z běžného života studentů i celé školy. Zdá se, že ideální je trojkombinace:

1. zjistit si informace na internetu (a dalších propagačních materiálech)
2. osobně školu navštívit 
3. získat reference od studentů či absolventů dané školy

2. Ta škola má jméno!

S předchozím odstavcem souvisí i volba školy podle její prestiže. Ještě stále je dobrá pověst školy klíčovým důvodem, který některé uchazeče vede k upřednostnění dané školy. Bavíme-li se o prestiži školy, je důležité se ptát, v jaké oblasti je prestižní? Její studenti vyhrávají v národních olympiádách? Patří mezi její absolventy nějaká známá osobnost? Existují školy, které disponují sice dlouholetou tradicí, ale mnohdy u nich můžeme nalézt menší snahu k inovacím a zdobí jí spíše “zašlá sláva”. Zároveň najdeme školy, které jsou méně známé, mají dosud málo absolventů, ale například svým studentům nabízí velmi zajímavé volitelné předměty. Nemůžeme říci, že jedna škola je apriori lepší než jiná jen podle toho, jak moc je její jméno známé. Vždy je důležité dívat se na to, co je pro žáka důležité, kam v budoucnu směřuje a nakolik právě tato škola jeho směřování podpoří. 

3. Letos je na škole přetlak, tak se raději nepřihlásím

Jak už jsme zmínili v úvodu, poslední ročníky ZŠ byly letos velmi silné a tento trend bude pokračovat dále. To s sebou zákonitě nese fakt, že mnoho škol čelí přetlaku zájemců. Nicméně nedoporučujeme se tím nechat odradit. Jednak stále platí, že je v prvním kole možné podat přihlášky dvě, jednak to, že na škole byl přetlak v loňském roce neznamená, že bude i letos. Nezapomínejte, že informace o počtech přihlášek mají i ostatní a může se tak stát, že od podání přihlášek odradí je a poměr uchazečů a přijatých studentů tak bude nakonec výrazně příznivnější. Byla by zkrátka velká škoda se aktuálního přetlaku studentů na vysněné škole a raději se na ni vůbec nepřihlásil. Data pro minulý rok se nemusí v tom následujícím opakovat a pokud se žák dobře připraví na přijímací řízení, má stejné šance jako ostatní se právě na tuto školu dostat. 

4. Je chytrý -  půjde přeci na gympl!

Stále je častým důvodem hlášení se na gymnázium představa, že pokud má žák dobrý prospěch, je studium všeobecného gymnázia nejlepší volbou. Tuto představu posiluje i představa, že tento chytrý žák jistě půjde po střední škole studovat i školu vysokou a na ní ji právě gymnázium nejlépe připraví. Úloha “žák” plus “dobrý prospěch” však nemusí mít pouze výsledek “studium na gymnáziu”. Hlavním záměrem gymnázia je všeobecné vzdělání. Tato škola chce u svých žáků prohloubit znalosti v širokém spektru oborů. 

Dobrý prospěch je tedy pro úspěšné studium gymnázia jistě nutným předpokladem. Těmto žákům  jsou však k dispozici všechny školy. Méně známá jsou například lycea. Ty jsou více odborně zaměření než gymnázia (nejčastěji na ekonomii, pedagogiku či technické vzdělání) a zároveň méně všeobecná než odborné střední školy. V obou případech většina absolventů dále pokračuje na studium vysoké školy. V tomto pohledu má zajímavou pozici obor informačních technologií. Pokud žáka zajímá IT a má pro jeho studium předpoklady, nemusí se bát jít na odbornou SŠ, neboť mnoho firem “loví” své zaměstnance právě zde.

Zároveň již dávno neplatí představa: “neučí se dobře - půjde na učňák”. Dobrý prospěch žáka se nevylučuje např. s jeho manuální zručností a chutí věnovat se nějakému řemeslu. Navíc odborník na některé řemeslo často velmi snadno sežene uplatnění i v cizině, na rozdíl od spousty vysokoškolských absolventů. Jistě, že to, že mladý člověk vystuduje na cukráře, neznamená, že bude jednou péct špičkové makronky v pařížské cukrárně. Na druhou stranu stejně tak platí, že absolvent gymnázia může skončit v práci, která jeho vzdělání neodpovídá a navíc ho nebaví.

Proto je dobré školy vybírat podle toho, co žáka baví, co mu jde a kde se vidí v budoucnu, než podle jeho dobrého či špatného prospěchu.

5. Budeme mít doma paní doktorku!

Každý rodič touží po tom, aby jeho dítě žilo úspěšný život. Mnohdy se ale rodiče nechají zastínit svou vlastní představou, jak úspěch vypadá a co je pro jejich potomka dobré. Možná se v představách zatoulají do momentu, kdy oni sami studovali a zpětně by svou volbu změnili, toužili po něčem jiném, než se reálně stalo. Skrze své děti si ale své sny nelze splnit tak, aby byly obě strany spokojené. Pro rodiče může být moment volby vzdělávací a profesní dráhy jejich dítěte oříšek. Žádá se od nich podpora, trpělivost, navštěvování Dní otevřených dveří a mnoho rozhovorů. Je výhodné odložit svá nesplněná přání a touhy stranou a zároveň být pro své dítě prvkem reality, tedy sdílet své vlastní či zprostředkované zkušenosti z reálného světa vzdělání a práce. 

Na tento princip se lze dívat i opačnou optikou, kdy dítě chce tak moc udělat radost svým rodičům, pokračovat v rodinné tradici nebo je samo ztraceno a neví, co by chtělo dělat, a tak se uchyluje k profesím, které vidí ve svém nejbližším okolí. Proto je výhodné (nejprve) dítěti pomáhat rozšiřovat možnosti toho, co všechno svět nabízí (a následně pomáhat možnosti zužovat).

Rozhodně tedy není radno vliv rodičů na výsledné rozhodnutí podceňovat.  Podle dalšího průzkumu mají rodiče na výsledném rozhodnutí, kam jde dítě na školu, poloviční podíl.

Jak s výběrem školy začít?

Jak už bylo zmíněno, tím nejdůležitějším při volbě střední školy je dobře poznat sám sebe a vědět, co vlastně chci. Tedy znát své silné stránky, talenty, zájmy, schopnosti a další důležité prvky naši osobnosti. Až v momentě, kdy mám na základě těchto informací vybraný preferovaný směr, kterým se chci vydat, je na čase začít vybírat školu, která mě v tomto směřování co nejlépe podpoří (více o tom, jak školu vybírat se dočtete v tomto článku).

Pokud si s volbou vhodného směřování nevíte rady, potřebujete získat ujištění o vhodnosti volby nebo zkrátka chcete jakkoliv podpořit, doporučujeme projekt Kam ze základky. Ten jsme vytvořili, abychom žáky posledních ročníků ZŠ a jejich rodiče podpořil v identifikací talentů, zájmů a silných stránek a pomohli s vybráním vhodného oboru, ve kterém je žák bude moci dobře uplatnit a rozvíjet.

Všem budoucím středoškolákům přejeme šťastnou ruku při výběru školy a mnoho štěstí v přijímacích zkouškách.