Klíčové kompetence na ZŠ: Jak je rozvíjet přes to, v čem jsou žáci dobří

Přidal: Tibor Kučera, 15. 11. 2022

Aktualizace 10/25


Příprava kurikulární reformy probíhala od druhé poloviny 90. let. Rámcové vzdělávací programy (RVP) byly schváleny v roce 2004 a od roku 2005 začaly školy vytvářet školní vzdělávací programy. Od té doby RVP prošel několika úpravami – nejvýznamnější byla revize v roce 2021 (digitální kompetence). V současnosti se připravuje další velká revize, která má být na školách povinně zavedena od školního roku 2027/28.

Aktuální RVP vymezuje osm klíčových kompetencí jako funkční propojení znalostí, dovedností, postojů a hodnot.

Proč jsou kompetence "klíčové"

  • otevírají dveře k úspěšnému životu – pomáhají žákům učit se, řešit problémy, komunikovat, orientovat se v digitálním světě,

  • rozvíjejí se v průběhu celého života, nejen ve škole,

  • pěstují se jak ve vyučování, tak i mimo něj – na škole v přírodě, v jídelně, o přestávkách.

Všichni víme, že se tyto kompetence mají rozvíjet. Ale jak na to v praxi, když už teď učitelé sotva stíhají učivo?

Od deficitů k potenciálu

Mnohdy se při rozvoji kompetencí zaměřujeme na to, co žákům chybí: "Tomáš neumí prezentovat." "Marie je tichá, měla by se víc projevovat."

Zkusme se na to podívat i z jiné strany.

Co když začneme od toho, v čem je každý žák přirozeně dobrý? Když víte, kde má žák svou sílu, můžete ji použít jako "vstupní bránu" k rozvoju všech kompetencí – včetně těch, které mu tolik nejdou.

Příklad: Marie je tichá introvertka, ale má talent pro psaní. Komunikační kompetenci s ní můžete rozvíjet přes blog o jejím koníčku, ne nutně jen přes ústní prezentace. Tomáš má analytický talent – může ve skupinové práci přispět jako "expert na data" a postupně se učit spolupráci přes to, co mu jde.

To není obcházení požadavků RVP. Je to respektování individuality žáka a hledání cesty, která ho skutečně posune vpřed.

Nejde o nálepkování

Poznání talentů není o tom žáky zaškatulkovat ("Ty jsi kreativec, ty jsi analytik"). Naše osobnost není neměnná. Když žák ví, že mu určitá vlastnost chybí a limituje ho, může na ní vědomě pracovat.

Když žák chápe své talenty, získává:

  • výchozí bod – ví, kde má přirozenou sílu,

  • motivaci – vidí, jak jeho jedinečnost může přispět,

  • směr – dokáže si představit, jak se posunout i v oblastech, které mu jdou hůř.


Jak to může fungovat v praxi?

Kompetence k učení

Žák objeví svůj způsob učení. Ten s talentem pro představivost může využít myšlenkové mapy, společenský typ zase studijní skupinu. Analytik potřebuje strukturované poznámky, kreativec učení spojuje s příběhem.

Kompetence k řešení problémů

Můžete nechat žáky řešit úkoly způsobem odpovídajícím jejich talentům. Kreativec hledá netradiční řešení, systematik vytváří strukturovaný postup, praktik jde rovnou k testování.

Kompetence komunikační

Zkuste adaptovat podle komunikačních preferencí. Introvert formuluje myšlenky nejprve písemně, extrovert debatuje ve skupině. Oba rozvíjejí komunikaci – jen každý po své cestě.

Kompetence digitální

Propojte s konkrétními talenty – vizuální design pro kreativce, datová analýza pro analytiky, psaní kódu pro systematické myslitele. (Více o digitální kompetenci v samostatném článku).

Kompetence pracovní

Můžete stavět na pochopení pracovního prostředí, ve kterém žák funguje nejlépe. Organizační talent koordinuje školní akce, manuální zručnost vyniká v praktických projektech. Každý tak postupně poznává své pracovní preference.

Kompetence občanská

Zkuste propojit talenty s potřebami komunity. Ten, kdo rád komunikuje moderuje školní parlament, empatický žák pomáhá v peer programech, analytik zpracovává data o fungování školy. Každý vidí, jak může přispět.

Kompetence k podnikavosti

Žáci identifikují oblasti, kde mají díky svým talentům "konkurenční výhodu". Kreativec může založit školní časopis, technicky zdatný nabízí IT pomoc, organizátor vytváří systém pro sběr plastových víček.

Kompetence osobnostní a sociální

Rozvíjí se už tím, že žáci poznávají své talenty – jde o sebepoznání a seberegulaci, které RVP zdůrazňuje.

Mikro-zásahy: Malé kroky, velký efekt

Nemusíte přestavět celou výuku. Stačí malé vědomé kroky:

"Talentový kruh" (5 minut na začátku hodiny)
Před skupinovou prací: "Kdo využije svůj organizační talent? Kdo kreativitu? Kdo analytické myšlení?" Žáci se učí vědomě volit strategie.

"Převodník talentů"
Když žák říká "tohle neumím", můžete pomoci: "Máš dobrou představivost – zkus ten matematický příklad převyprávět jako příběh."

Talentové tandemy
Zkuste párovat žáky s doplňujícími se talenty. Kreativec s nápadem spolupracuje se systematickým organizátorem – oba se od sebe učí.

Jak poznat talenty žáků?

Můžete to dělat postupně pozorováním a rozhovory. Nebo využít nástroje, které vám s tím pomohou.

Například Salmondo na základě diagnostického testu identifikuje 4 až 6 dominantních talentů každého žáka a nabídne konkrétní tipy, jak s nimi ve výuce pracovat. Získáte přehled o celé třídě, vidíte profily žáků a dostáváte inspiraci pro práci v hodinách.

Ať už zvolíte jakoukoli cestu, může být užitečné vidět v každém žákovi nejprve to, v čem je dobrý – a z toho stavět rozvoj všech osmi klíčových kompetencí.


Chcete se ponořit hlouběji do tématu? V naší Salmondo akademii – bezplatném elearningu najdete podrobnější text o propojení klíčových kompetencí s talenty žáků.

Závěr

Znalost vlastních talentů není cíl, ale prostředek. Když žák ví, v čem je dobrý, může tyto talenty využít jako vstupní bránu k rozvoji všech klíčových kompetencí – včetně těch, které mu přirozeně nejdou.