Péče o duševní zdraví na školách

Přidal: Tibor Kučera, 16. 2. 2024

Zatímco se ve společnosti a médiích ve spojitosti s žáky a studenty řeší spíše nedostatek míst na středních školách, významným tématem pro mladé lidi je také stres spojený s obdobím přijímacích zkoušek, maturit a zkouškových období. Je dnešní generace mladých lidí opravdu slabá a neodolná jako sněhová vločka?

“Snowflake's” generace

Snowflake, tedy “sněhová vločka”, je výraz, kterým se v médiích někdy označuje dnešní mládež. Poukazuje na názor, že dnešní mladí lidé jsou psychicky nestálejší, slabší a náchylnější k různým psychickým potížím, než předchozí generace. Podívejme se na data: Ze studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vyplývá, že 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Známky zhoršeného well-beingu projevuje víc než 50 % žáků devátých tříd v ČR.

Důvody těchto potíží jsou různé:

aktuální události a témata ve společnosti - pandemie Covid, válka, obava z vysokých cen, názorové propasti ve společnosti atd.
nárůst psychosomatických stresorů - dříve o směřování mladého člověka do velké míry rozhodovali jiní (politický tlak společnosti, rodiče, původ apod.), nyní je velký tlak na osobní odpovědnost, která se svobodou přichází (starší generace již nemůže té mladší příliš poradit, protože mnohé situace nikdy nezažili; velká míra svobody a možností výběru vytváří velký tlak při rozhodování a tím velkou psychickou zátěž)
stigma “sněhových vloček”, které přináší stud a obavy (nejen) žáků a studentů, říci si o pomoc
absence systematické sítě podpory duševního zdraví na školách - český vzdělávací systém se zaměřuje pouze na negativní projevy různých duševních problémů a neexistuje zde žádný komplexní systém prevence
stejně tak jako dříve i nyní je studium přirozeně prostředí, které mnohdy vytváří prostor pro zátěžové a stresující situace (zkoušky, sociální interakce, tlak společnosti a rodiny na výkon svých potomků apod.)

Celkově můžeme říci, že monitorujeme postupně se zhoršující psychický stav ve společnosti a to nejen vzhledem k mladým lidem, ale napříč generacemi. Z pohledu většího nadhledu uvidíme, že se tolik nemění lidí, ale spíše kontext, ve kterém žijí. Moderní doba vytváří velký tlak (i příležitosti) na mladé lidi v tom, jak budou žít, čemu se v životě věnovat a co vše musí (dost často sami) zvládat.

Díky těmto a dalším stresorům se u mnoha mladých lidí zvyšuje již tak vcelku vysoká míra nejistoty (kterou mladí lidé v čase dospívání mají) a mohou je tak trápit pocity úzkosti a nadměrných obav. Data ohledně výskytu duševních obtíží u žáků a studentů jsou opravdu významná: Necelých 20% mladistvých má nějaké duševní onemocnění, nebo je jeho rozvojem ohroženo. Polovina těchto obtíží se rozvíjí do 14 let věku, 75 % pak do 24 let věku. Proto bychom měli žákům a studentům nabízet podporu a pomáhat jim.

Jak podpořit a pečovat o duševní zdraví žáků na školách?

V českém školství v tuto chvíli neexistuje komplexní systém prevence duševního zdraví. Školy tedy pouze reagují na různé sociálně patologické jevy (např. šikanu), a to skrze Národní strategii primární prevence rizikového chování. Podporu studentům nabízí také skrze poradenské služby Školního poradenského pracoviště. Zde by měl být k dispozici výchovný a kariérový poradce, metodik prevence, školní psycholog či sociální pedagog. Mnohdy jsou ale učitelé zahlcení jinou prací, a na individuální setkání pro všechny, kteří by jej potřebovali, není prostor. Školním psychologem, sociálním pedagogem ani kariérovým poradcem také disponují jen některé školy.

Cílem škol by tak mělo být také vytvářet prostředí pro dobrý well-being žáků (i učitelů). Ten je totiž zásadní, protože do velké míry odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a pomáhá nám zvládat zátěžové situace, které život přináší.

Destigmatizace

Důležité je hlavně destigmatizovat téma duševního zdraví a tzv. wellbeeingu. Škola, ve které žák i učitel vnímá, možnost cítit se bezpečně, svobodně se vyjadřovat ohledně svých názorů a potřeb a současně vnímat jasné hranice, je jednak prostor, který mu pomáhá žít plnohodnotný spokojený život, a také prostor, ve kterém si může dovolit říci o pomoc a podporu.

Porpora wellbeingu žáků

Tipy, kterými mohou učitelé podpořit psychickou pohodu svých žáků a vytvořit společně bezpečné zázemí pro všechny, nabízí např. Nevypusť duši či různé projekty Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), např. Duševní zdraví dětí a adolescentů:

zařadit do života třídy aktivity zaměřené na mindfulness (krátká dechová cvičení, skupinové imaginace, plechovku či deník vděčnosti, kam mohou žáci házet, za co jsou vděční či co jim udělalo radost, všímavé procházky)
vést s ohroženými žáky podpůrný rozhovor (podpůrná metodika od NÚDZ)
předat žákům kontakty na návaznou podporu - školního psychologa, bezplatné linky pomoci (Linka bezpečí 116 111, Linka pro rodinu a školu 116 000, Rodičovská linka 606 021 021), neziskové organizace v okolí apod.
vytvářet prostor pro vyjádření emocí a potřeb - na třídnických hodinách pomocí psaní do deníku, skrze skupinové či individuální reflexe apod.
pravidelně se věnovat sebepéči (psychohygieně) a vést k tomu i své žáky

zdroj: Nevypusť duši

Kariérové poradenství

Významným stresorem pro studenty je jejich rozhodování o výběru své studijní a profesní dráhy. Proto je velmi prospěšné věnovat se na školách kariérovému poradenství. Z praxe víme, že výchovný poradce, jakožto běžný pedagog, nemá se všemi svými povinnostmi dostatek časové kapacity na to, podrobně se jednotlivým žákům věnovat. Podle dat z výzkumu publikovaných na webu edu.cz se můžeme dozvědět, že pouze na 10% ZŠ je obsazená přímo pozice kariérového poradce, na SŠ jde o 32 %.

Salmondo, jako nástroj pro podporu kariérového poradenství, tak může být velmi užitečným způsobem, jak žáky tímto náročným procesem provést a jejich stres spojený s rozhodováním o jejich budoucnosti, co nejvíce zmírnit. Učitelé také mohou využít metodickou podporu v rámci bezplatného online kurzu Salmondo Akademie, který nabízí zajímavé informace a praktické rady jak začlenit kariérové poradenství do výuky.

Otázkou tedy není, zda je nebo není dnešní mládež “změkčilá”, ale jak mladé lidi, kteří čelý velkým životním výzvám a stresujícím situacím, podpořit a nabídnout pomocnou ruku. Buďme zvědaví na to, jak stát zareaguje na poptávku po větší podpoře duševního zdraví a zrealizuje podněty např. z Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 - 2030. Mezi ně patří např. větší metodická podpora učitelů, zajištění dostupnosti dalších odborníků (např. školních psychologů), vytvoření programu psychosociální výchovy na základních školách, apod.

Další tipy na zajímavé odkazy (nejen) pro učitele: